Dřevěný dům 2010 má své soutěžící

Cílem soutěže je vybrat nejlepší realizace a návrhy dřevěných domů z hlediska architektonického, což je myšleno jako symbióza formy a funkce, estetického a konstrukčního, ekologického, úspor energií a dalších kritérií. Bydlení ve dřevě se stává celosvětovým trendem, protože vychází vstříc nárokům na moderní bydlení a zároveň požadavkům na úsporné využívání přírodních obnovitelných zdrojů.

Záměrem organizátorů je rovněž zvyšovat náročnost podmínek soutěže a tak nastavit vysoký standard odevzdávaných prací. Smyslem je, aby každý přihlášený exponát mohl být beze zbytku realizovatelný v praxi.

„Letošní ročník soutěže je nastavený odlišně od toho minulého. Velký důraz byl kladen na to, aby autoři museli promyslet a vypracovat podklady, které po projektantech požaduje stavební praxe a nejen formální stránku návrhu. Soutěžní podmínky byly vypracovány v souladu s kritérii Dokumentu národní kvality, podle kterého řídí rozsah projektů a kvalitu výroby přední výrobci dřevostaveb na českém trhu. Soutěžící museli splnit řadu přísných kritérií. Kromě grafické a výrazové stránky bylo nutné také vyplnit Protokol pro energetický štítek obálky budovy, zdokumentovat tepelně technické vlastnosti navržených konstrukcí a jejich ochranu proti vnitřní vlhkosti, vypracovat požárně bezpečnostní řešení stavby a spočítat statiku hlavních nosných částí. Navíc však bylo součástí návrhů předložení řešení nejožehavějších detailů v konstrukcích domů. Teprve takovéto komplexní zvládnutí návrhu může přinášet odborníky-projektanty v oboru dřevostaveb. Byl jsem velmi mile překvapen vysokou úrovní a kvalitou splnění těchto těžkých a nezvyklých kritérií u drtivé většiny soutěžních návrhů.“ Řekl přezkušovatel soutěžních návrhů Ing. arch. Petr Vala.

Soutěžní návrhy rovněž shlédla na svém zasedání porota a z dalšího posuzování vyloučila pouze jeden návrh, který měl závažné formální nedostatky.

„Jestliže v předchozích ročnících soutěže se mladí architekti učili zpracovávat energetický štítek budovy, dnes již musejí zvládnout komplexní dokumentaci. Soutěž je v tomto opravdu náročná. Mají-li však mít soutěže tohoto typu širší osvětový význam, pak postupné zvyšování náročnosti je tou správnou cestou. Čeští architekti, kteří pracují se dřevem, ušli za krátkou dobu pořádný kus cesty a musejí být nároční sami k sobě, aby obstáli ve stále tvrdší konkurenci. Před organizátory ale stojí otázka, jak motivovat architekty a firmy, aby se do takovéto soutěže přihlásili.“ Konstatovala místopředsedkyně poroty Ing. Jitka Beránková.

Oficiální vyhlášení výsledků soutěže proběhne 25. února na Veletrhu Dřevostavby v Praze – Letňanech.

Dětská komora architektů

V rámci III. ročníku architektonické soutěže Dřevěný dům 2010 probíhá rovněž doprovodná soutěž pro děti základních uměleckých škol v Ostravě s názvem Dětská komora architektů. Předmětem soutěže je zpracování výtvarného návrhu domu pro bydlení s použitím dřevěných prvků a dalších přírodních materiálů.

Do dětské soutěže se přihlásilo celkem 7 základních uměleckých škol v Ostravě, kterým byl předán výtvarný materiál v podobě dřevěných desek, dřívek, kartonů a podobně.

K 10. únoru očekáváme dodání projektů v podobě trojrozměrných návrhů domků, které budou následně hodnoceny porotou složenou ze zástupců vedení Moravskoslezského dřevařského klastru, Nadace dřevo pro život a Asociace dodavatelů montovaných domů.

Tiskovou zprávu vydala Nadace dřevo pro život a Česká komora architektů

Pro více informací kontaktujte:
Ing. Jan Řezáč, výkonný ředitel Nadace dřevo pro život,
mobil: 724 576 008, e-mail: jan.rezac@drevoprozivot.cz;

Dita Pavelková, Česká komora architektů,
tel.: 257 535 034, e-mail: dita.pavelkova@cka.cc;

Mgr. Barbora Lysá, NewSocrat Communication – mediální zastoupení
tel.: 596 112 372, mobil: 721 787 450, e-mail: barbora.lysa@newsocrat.cz

Příloha: Zájem o dřevostavby v Česku roste

Dům postavený převážně ze dřeva rozhodně nemusí být jen zahradní domek nebo srub vhodný maximálně k víkendovému přebývání. Pomalu to zjišťují i Češi. V posledních čtyřech letech u nás vzrostla popularita dřevostaveb více než osminásobně.

Většina evropských zemí prošla betonovou mánií. Na konci osmdesátých a začátku devadesátých let však došlo k masivnímu návratu ke dřevu, i díky dobrým státním strategiím a motivacím, které však u nás dosud chybějí a politici tento trend stále nepovažují za hodný pozornosti. Česko se k tomuto trendu začalo přidávat kolem roku 2000 především z iniciativy soukromých firem a veřejnosti, která pod vlivem diskuse o šetrném vztahu k životnímu prostředí začala vytvářet poptávku.

Zatímco před rokem 2005 se u nás ročně postavilo kolem 180 domů na bázi dřeva, v současnosti jich vyroste necelých 1500 za rok. Vzniklo také několik developerských projektů, které nestaví jen jednotlivé rodinné nebo řadové domky, ale i bytové domy.

Čtyřicet let zde platila technická norma, která sice kdysi možná měla opodstatnění, ale dnes již byla naprosto nesmyslná – totiž, že domy na bázi dřeva se nesmějí stavět vyšší než 9 metrů, to tedy znamená přízemí a dvě patra. Tak nízké bytové domy nejsou pro developery atraktivní, přitom ve světě se běžně staví i osmipatrové dřevostavby.

V loňském roce jsme zvítězili nad normou a limit byl zvýšen na 12 metrů, což je zásadní právě pro developerské projekty. Představuje to již tři patra a přízemí, což výrazně zlevní výstavbu. Tento krok pomůže většímu rozšíření bytových domů na bázi dřeva.

Ke zvýšení zájmu o stavbu domů na bázi dřeva jistě přispěla i architektonicko-konstrukční Soutěž dřevěný dům, jejíž III. ročník probíhá v letošním roce a vyhlášení výsledků se bude konat 25. února na Veletrhu Dřevostavby v Praze – Letňanech. Soutěž byla a je vděčným námětem pro média, která se zde setkávají s různými ekologickými a rodinnými tématy a zvyšují tak atraktivitu diskuse o bydlení ve dřevě.

Rostoucí počet realizovaných dřevostaveb organizátory letos přivedl na myšlenku nové kategorie. Vedle návrhů domů, které zatím existují jen v hlavách architektů, mohli autoři či majitelé přihlásit i konkrétní, již postavené stavby. Zatímco návrhů se sešlo dvacet jedna, realizované stavby jsou přihlášené tři. Lze si to vysvětlit snad jen tak, že se firmy obávají posouzení nezávislou porotou.

Přitom si těžko lze představit lepší reklamu, než když se o jejich domech mluví, diskutuje, jsou zveřejněny v katalogu soutěže, vystaveny na různých internetových portálech a dány tak k dispozici veřejnosti jako kvalitní, soutěží prověřené dobré příklady „vzorových“ dřevostaveb. A to vše zdarma.

Přejme soutěži, aby v příštím ročníku ony tři statečné následovaly i další firmy.

Jan Řezáč